Cíle

Vnořené funkce

Funkce do sebe můžeme takzvaně vnořovat, to znamená, že výsledek jedné funkce je vstupním argumentem funkce druhé (nadřazené).

Vnořená funkce musí vracet stejný datový typ jako vyžaduje nadřazená funkce v příslušném argumentu a píše se bez znaménka "=".

Často se do sebe vnořuje funkce KDYŽ. Pojďme si vnořenou funkci KDYŽ nyní vysvětlit na konkrétním příkladu.

Vnořená funkce KDYŽ

Představme si nyní příklad, kdy bychom měli např. v buňce B3 číslo a do buňky D3 bychom měli pomocí funkce zjistit, zda je číslo v buňce B3 kladné nebo záporné. K řešení použijeme funkci KDYŽ a každý už by měl být nyní schopen funkci zapsat. Pokud by zápis takové funkce někomu činil problémy, prostudujte si kapitolu Základní funkce [Z] .

Řešení ukazuje tento obrázek.

Věřím, že spoustu z Vás již napadla otázka: "A co kdybychom do buňky B3 napsali číslo 0?". Odpověď je jednoduchá - v buňce D3 by se vypsalo slovo "záporné", jelikož by se v této buňce nenacházelo číslo větší než 0 a tudíž by podmínka ve funkci KDYŽ byla vyhodnocena záporně.

My bychom tedy potřebovali, aby funkce rozhodovala mezi třemi stavy - číslo může být buď kladné, záporné nebo 0. Taková funkce ale neexistuje, musíme využít možnosti vnoření. Schéma vnoření ukazuje obrázek :

• Pokud se v buňce B3 bude nacházet číslo větší než 0, vypíše se slovo "kladné".
• Pokud se v buňce B3 číslo větší než 0 nenachází, máme ještě dvě možnosti - buď se v ní nachází číslo menší než 0 nebo samotná 0.
• Proto se musíme znovu rozhodnout pomocí další funkce KDYŽ, ve které se podmínka ptá, zda se v buňce nachází číslo menší než 0. Pokud ano, vypíše se slovo "záporné". Pokud ani tato podmínka není splněná, nemusíme už používat žádnou další funkce KDYŽ, jelikož už je patrné, že se v buňce nachází samotná 0.

Teď už zbývá pouze přepsat funkci ze schématu do jednoho řádku. Výsledek bude vypadat následovně. Na konci nesmíme zapomenout uzavřít stejný počet závorek, jaký jsme otevřeli (v našem případě se jedná o dvě závorky).

Podívejme se nyní na animaci, která ukazuje, jak celý příklad s takto zapsanou vnořenou funkcí KDYŽ funguje.

Podívejme se také na tento obrázek, který ukazuje praktické využití vnořené funkce KDYŽ při rozdělování zaměstnanců do 4 věkových skupin.

Ostatní vnořené funkce

Vnořovat do sebe můžeme libovolné funkce, nikoli pouze funkce KDYŽ. Důležité je pouze zachování všech pravidel pro vnořování funkcí (viz výše), především si musíme dát pozor na to, aby vnořená funkce vracela výsledek stejného typu jako vyžaduje argument funkce nadřazené. Záleží tedy na konkrétní situaci, jaké funkce do sebe budeme potřebovat vnořit...

Funkce pro zaokrouhlování

Vnořování se často používá u zaokrouhlovacích funkcí. S těmi se seznámíte při prostudování kapitoly Matematické funkce . Na obrázku vidíte příklad, ve kterém zaokrouhlujeme výslednou cenu. Funkce ZAOKROUHLIT má dva parametry: číslo, které se má zaokrouhlovat a počet desetinných míst, na které se má číslo zaokrouhlit. Číslo pro zaokrouhlení je součet všech dílčích částek z tabulky, tedy SUMA(D2:D9). Zaokrouhlovat se bude na 0 desetinných míst. To, že vidíme číslo s dvěma desetinnými místy je dáno formátem čísla.

Výpočet věku

Pomocí vhodně do sebe vnořených funkcí lze vypočítat věk osoby na základě znalosti jeho data narození a dnešního data. Podívejte se na obrázek, který Vás seznámí s celým postupem. Pro výpočet je nutná znalost funkce CELÁ.ČÁST, se kterou se seznámíte ve studijním článku Matematické funkce .

Příklad na procvičení

Vnořené funkce - zadání

Vnořené funkce - řešení